Hostkou podcastu o urbanismu Bulvár byla urbanistka, feministka a odbornice na participaci Milota Sidorová.
ALŽBĚTA MEDKOVÁ
„Říkám o sobě, že jsem autorka ve službách spravedlivého města,“ představuje se v rozhovoru vystudovaná krajinná architektka a dnes ředitelka Kanceláře participativního plánování Městského institutu Bratislava (MIB). Koncept spravedlivějšího, inkluzivnějšího města pro všechny se v Česku a na Slovensku diskutuje teprve v posledních letech a občas bývá nálepkován jako genderová ideologie. „Feminismus má u nás špatnou pověst, a já nedůvěru lidem nevyčítám. Obvykle jim ukážu, co ve městech funguje, co ne a co se úspěšně realizovalo jinde,“ říká Sidorová. „Většinou na to publikum reaguje pozitivně a přijde jim to správné. A já jim povídám: a to je právě genderově citlivé plánování, to je ten feminismus. Vidíte, ani to nebolelo.“
Milota Sidorová popisuje inspiraci Vídní a vysvětluje, že benefitem měst beroucích ohled i na skupiny, jež byly v městském plánování dosud opomíjené, je nejen zkvalitnění veřejného prostoru pro všechny jeho obyvatele, ale i efektivnější nakládání s investicemi. V rozhovoru došlo i na citlivé téma bezpečnosti, kdy se ženy cítí při svém pohybu městem často v ohrožení a bojí se hlavně sexuálního napadení. Sidorová ale upozorňuje, že se to zdaleka netýká jen žen, ale i mnoha mužů, etnických menšin a dalších skupin obyvatel. V podcastu probíráme konkrétní příklady z Bratislavy i možnosti, jak zvýšit ve městech pocit bezpečí. Podle Miloty Sidorové je ale dobré mít na paměti, že architekti a urbanisté sami o sobě nemají v ruce nástroje, jak vyřešit systémový problém, kterým je třeba sexuální násilí. Mohou ovšem aspoň přispívat ke zlepšení situace.
V druhé části podcastu rozebíráme participaci a roli městských institucí, jako jsou pražský Institut plánování a rozvoje nebo MIB. „Měli bychom dobře cílit na složení obyvatel, kterých se daný projekt týká. A klást si otázku: kdo je to ta veřejnost?“ vysvětluje Sidorová. „Participace ale nikdy není všespásný nástroj. Nelze počítat s tím, že když se jí účastníte, budou všechny vaše požadavky splněny. Není to Ježíškův wishlist.“ Závěrem rozhovoru dojde i na to, jak by měla vypadat zeleň ve městě v době klimatické krize a co nám přinesla pandemie covid-19. „Divoké zelené plochy ve městech, takzvané vágní terény, bychom měli aspoň v některých případech zachovat, zvlášť když je lidé využívají. Nově vysázená umělá zeleň tuhle přirozenou vegetaci nikdy nenahradí,“ říká v podcastu Bulvár Milota Sidorová.